Tato stříkačka byla vyrobena pravděpodobně v roce 1933 a po zrušení požárního sboru na Záhrabské byla převezena v roce 1997 do Svatého Jana pod Skalou, kde se nachází v malém hasičském muzeu dodnes. Byla pořízena v roce 1955 z podniku ELEKTROSIGNÁL v Praze-Vysočanech. Srdcem stříkačky je čtyřválcový čtyřtaktní motor WALTER o obsahu 1,6 l . 

V roce 2005 začaly práce na zprovoznění tohoto historického stroje. Po výměně cívky v magnetu SCINTILLA a jeho namagnetování se podařilo stroj v dubnu 2005 po téměř 40 letech opět uvésti v chod. Bohužel pokus o nasátí vody z potoka Kačáku protékajícího obcí skončil neúspěšně, původní hadice jsou bohužel mechanicky porušené a tak nasávají vzduch. Sháníme usilovně nové...

 Zatím bylo přikročeno k renovaci nátěrů  a výměně těsnění a provozních kapalin.

Zatím si můžete prohlédnout fotografie z probíhající rekonstrukce:

Odkazy na ostatní zatím zjištěné informace o požární technice:

SDH ONDŘEJOV: rekonstrukce "Ebertky":

http://www.hasiciondrejov.net/modules.php?name=News&file=article&sid=93

SDH MILÍČEVES:

fotografie  ruční stříkačky F. Smekal po rekonstrukci

Článek převzatý ze stránek DH od Jana Kostrhouna:

Továrna požárních stříkaček Ing. Bohuslav Ebert 1891–1961

Továrna požárních stříkaček ing. Bohuslava Eberta působila na trhu s hasičskou technikou od roku 1920 do roku 1948. Firma sídlila v Praze VIII – Vysočanech, Drahobejlově ulici 1164. V počátcích na našem trhu ing. Ebert zastupoval francouzskou firmu Dalahyae. Prodával dvojkolové motorové stříkačky, jež nesly označení Ebert-Dalahaye. Zajímavostí byla možnost demontáže svíčky za chodu v případě jejího přemazání. Ve stroji bylo osazeno centrifugální čerpadlo, jako vývěva bylo použito pístové čerpadlo. Výkon stroje byl v rozmezí 750 l do 1400 l/minutu. Při nasání pístovou vývěvou při nízkých otáčkách stroje se zavodnilo centrifugální čerpadlo. Toto spojení má ing. Ebert patentováno. Po naplnění pístového čerpadla voda stlačená pístem uvolnila vrchní záklopku a ta páku, čímž se pístové čerpadlo odpojilo od motoru. Poté pracuje pouze centrifugální čerpadlo. Kola se používala lafetová, bantamová nebo s korunkovými gumami Filestone. Ceny stříkaček byly v rozmezí od 30.000 do 56.000 Kč. Dalšími výrobky firmy byly zmotorizované ruční čtyřkolové stříkačky. Továrna tak reagovala na možnosti hasičských sborů vlastnících v této době převážně ruční stroje. V roce 1923 přichází na trh s úpravou stříkaček osazením čtyřválcového motoru Siemens. Výhodou tohoto zmodernizování byla snadná montáž, malá hmotnost a nízké ceny přestavby. Zmotorizované stříkačky přestaly postupně vyhovovat svým výkonem novým požadavkům hasičů. Pokrokovost a předvídavost firmy pan Ebert potvrdil, když přišel na trh s dvojkolovou motorovou stříkačkou vlastní konstrukce za využití spojení centrifugálního čerpadla a pístové vývěvy. Toto čerpadlo bylo schopné pracovat s jakoukoliv znečištěnou vodou do velikosti zrn 8 mm. Vakuum umožnilo nasávat vodu z hloubky 9,50 m za 15 až 20 vteřin při nízkých obrátkách motoru. Do stříkaček byly osazovány čtyřválcové i šestiválcové motory od českých výrobců jako Walter, Škoda nebo Aero. Velkou výhodou těchto strojů byla jejich malá hmotnost usnadňující manipulaci u požáru. Dalším sortimentem podniku byly nástavby na vozidla Škoda a Praga. Upravené jako automobilové stříkačky pro 8 hasičů nebo pouze dopravní vozidla. Zajímavostí u těchto vozů bylo čerpadlo uložené uprostřed se sáním v zadní části. Přestavoval také vozy na sanitní nebo kropicí auta pro údržbu města. Seřizování kropicí trysky má rovněž patentováno. Jak ukazují referenční zápisy a dobrozdání, výrobky firmy Ebert si rychle získaly uznání na hasičských výstavách i mezi sbory. Nejvíce strojů vlastnilo Ústřední ředitelství tabákové režie (25 ks), Pražský hasičský sbor (24 ks), Českomoravský Kolben-Daněk (2 ks) a mnoho dalších. V roce 1938 vlastnilo jeho stroje okolo 750 našich i zahraničních sborů. Zakladatel firmy, ing. Bohuslav Ebert, se narodil roku 1891 v Roudnici nad Labem. Gymnázium navštěvoval nejprve v Roudnici a školu ukončil v Praze, kde také studoval vysokou školu. Po ukončení studií odešel na několik let do zahraničí (pravděpodobně do Francie k firmě Dalahaye). V roce 1920 založil Továrnu požárních stříkaček v Praze. Činnost závodu skončila v roce 1948. V tomto roce ing. Ebert pracoval jako technický kontrolor výroby požárních stříkaček v Praze 1. Ve svých 68 letech byl roku 1959 neprávem odsouzen na 30 měsíců do vězení. Umístěn byl do káznice Ilava na Slovensku. Těžké podmínky ve vězení se podepsaly na jeho zdraví a 8. února 1961 zde zemřel na zástavu srdce. Tak skončil život pracovitého a talentovaného člověka. Člověka, který zasvětil celý svůj život rozvoji požární techniky v naší zemi. Rehabilitován byl spolu se svou ženou až v roce 1990. Zásluhou firmy ing. Eberta byl československý hasičský průmysl ve své době rovnocenným partnerem zahraničnímu průmyslu a také díky ní došlo urychlenému zavádění kvalitních motorových stříkaček do všech sborů. V letošním roce uplynulo 110 let od narození a 40 let od úmrtí ing. Bohuslava Eberta. Vzpomeňme a vzdejme hold tomuto výrobci, průkopníkovi a modernizátorovi požární techniky, který celý svůj život zasvětil její výrobě. Jeho stroje dlouho sloužily všem sborům bez závad a spolehlivě, o čemž svědčí i to, že je mnohé sbory vlastnily řadu let, některé je mají dodnes.

.